NVP ze dne 23. května 1978

Hlavním úkolem PVOS bylo zajištění obrany vzdušného prostoru státu a nedotknutelnosti jeho vzdušných hranic...

Moderátor: Netopýr

Odpovědět
Netopýr
Šéfmoderátor
Příspěvky: 787
Registrován: 06.02. 2008 18:48
Bydliště: Markrabství moravské
Kontaktovat uživatele:

NVP ze dne 23. května 1978

Příspěvek od Netopýr » 09.08. 2008 18:37

Dne 23. května 1978 drželi hotovost na "bisech" piloti čtvrté letky, mjr. Ferdinand Ivan a mjr. Miroslav Ureš. Krátce před 10. hodinou obdržel mjr. Ivan rozkaz ke vzletu. V 9.51 h bylo hlídkou PS na stanovišti "Hřbitov" v úseku 15. roty PS České Velenice ve svazku 15. brigády PS České Budějovice hlášeno narušení vzdušného prostoru do vnitrozemí rakouským vojenským vrtulníkem. Rotní ústřednou byla informace dále předána na hlásku PVOS č. 260. Lze předpokládat, že ke zjištění narušitele došlo souběžně také radiotechnickými prostředky 53. radiotechnického praporu v Třebotovicích.

Major Ivan byl proto vyslán do prostoru očekávaného střetu Suchdol nad Lužnicí. Zde skutečně narušitele objevil nad tamní železniční stanicí. Kroužil ve výšce kolem 100 m nad nádražím, jako by se pilot snažil zorientovat podle názvu stanice. Avšak po zjištění MiGu reagoval na jeho výzvu k následování zcela odlišně nežli obvykle jeho civilní předchůdci. Obrátil svůj stroj k jihu v nízkém letu, kopírujícím železniční trať ve směru na České Velenice, se snažil uniknout. Nevzal na vědomí ani vystřelenou signální světlici. Úkolem mjr. Ivana ovšem bylo narušitele zadržet, proto také velitelské stanoviště vydalo rozkaz k vypálení výstražné dávky, k čemuž došlo v prostoru Dvorů nad Lužnicí. Kanony MiGu ráže 23 mm vychrlily šest projektilů, ale ani teď narušitel nereagoval tak, jak by v dané situaci měl. Vystřelil bílou světlici, zabočil doprava k jihozápadu směrem na Nové Hrady a ještě snížil výšku letu. Nyní téměř "lízal" vrcholky stromů v lesním masivu, rozkládajícím se jižně i na západ od Dvorů až po státní hranici. Mjr. Ivan jej stále sledoval, ale v nízkém letu již chvílemi ztrácel spojení s velitelským stanovištěm (VS). Musel proto vystoupat do 500 m, aby spojení obnovil. Vzhledem k situaci, kdy narušitele nejevil ochodu uposlechnout pokynů čs. stíhače a podřídit se standardnímu postupu, obvyklému v takové situaci, vydalo VS rozkaz narušitele sestřelit. Mjr. Ivan o tomto okamžiku řekl: "Rozkaz jsem pochopitelně odmítnout nemohl, ale sestřelit jsem jej nechtěl. Byl to sice narušitel, vojenský vrtulník, ale neozbrojený, navíc jsem nevěděl, jestli měl na našem území nějaký úkol, nebo, jak jsem spíš předpokládal, jenom zabloudil. Úkol zadržet narušitele jsem ale splnit musel, a tak jsem zkusil ještě poslední možnost. Uskutečnil jsem zteč a vypálil dávku před něj do lesa, odkud se rozprskl oblak rozstřílených větví a jehličí. Tentokrát jsem spoušť trochu podržel, takže vyšlo 60 ran z obou 23 mm kanonů."
Tato demonstrace účinků kanonové palby byla zřejmě velmi působivá. Rakouský pilot otočil svůj stroj doprava a přistál již mimo les u samoty, snad hájovny. Osádka vystoupila z vrtulníku, oba piloti uvázali rotor a několik mužů z osádky odešlo dovnitř. O incidentu byla již vyrozuměna Pohraniční stráž, jejíž orgány vyslaly z VS 16. roty PS Krabonoš (severně od Českých Velenic) pátrací skupinu, která v době střelby již byla na postupu k místu přistání. Mjr. Ivan ji ještě v nízkém průletu nasměroval k vrtulníku, a protože už docházelo palivo, vyžádal druhý letoun z hotovosti, pilotovaný mjr. Urešem, pro případ, že by se vrtulník pokusil znovu vzlétnout, a nasadil kurz na Planou. Poté následovala obvyklá procedura. Šetření případu prováděla komise velitelství 7. armády PVOS a orgány bezpečnosti. K jeho průběhu dejme opět slovo mjr. Ivanovi: "Funkcionáři z armády mi vytýkali, proč jsem vrtulník nesestřelil, vyslechl jsem různé narážky o mé střelecké neschopnosti a podobné řeči. Komisi jsem musel zdůvodnit, proč nedošlo k sestřelu. Samozřejmě jsem nemohl přiznat skutečný důvod a tvrdil jsem, že vzhledem k velmi malé výšce a rychlosti vrtulníku to prostě nešlo. Vyšetřování bylo nakonec uzavřeno, a protože přes všechny řeči a výtky byl úkol přece jen splněn a narušitel zadržen, dostali jsme oba odměnu."

Vyšetřování objasnilo bližší okolnosti narušení. Podle zprávy Krajské správy SNB v Českých Budějovicích z 23. května 1978 se jednalo o vrtulník rakouského vojenského letectva typu Agusta-Bell AB 204B, což byl v italské licenci stavěný americký Bell 204B (UH-1B), imatrikulovaný 4D-BT, pravděpodobně od 3. leteckého pluku rakouského letectva. Prvním pilotem byl plk. Josef Stangl, velitel 3. leteckého pluku, druhým pilotem byl kpt. Wolfgang Zacharias. Na palubě se dále nacházeli ppor. Gunter Perfahl (takto je uváděn ve vyšetřovacích spisech, v tisku bylo, zřejmě omylem, uvedeno jméno Pergahl), pplk. v. z. Ing. Johan Bohm, t. č. na vojenském cvičení, a Ing. Max Jungereithmeier, civilní zaměstnanec rakouského ministerstva obrany na letišti Horsching.
bell_01.jpg
bell_02.jpg
bell_03.jpg
bell_04.jpg
bell_05.jpg
Podle výpovědi zadržených vrtulník vzlétl v 09.22 h z letiště Horsching k přeletu na letiště Allentsteig, což představuje přibližně 45 minut letu. plk. Stangl se během letu ve výšce 300 až 400 m rychlostí 140 km/hod orientoval podle jemu známého terénu, hlavně železniční trati. Po 30 minutách v prostoru města Liebenau se rozhodl pro přílet na Allentsteig od severu, přičemž sledoval železniční trať ve směru na město Weitra, kde chtěl obrátit směr letu k východu na Allentsteig. To se již nacházel v blízkosti státní hranice, a silný jižní vítr vychýlil stroj k severu více, nežli pilot předpokládal (podle zákresu narušení v příloze zprávy KS SNB České Budějovice o narušení se musel vychýlit daleko více - místo kurzu cca 90 stupňů musel nabrat kurz přibližně 310 stupňů, zatímco podle dálnopisného hlášení vel. 15. bPS České Budějovice z téhož dne, které zřejmě předcházelo zprávě KS SNB, bylo narušení zaznamenáno v prostoru "Hřbitov", takže v tomto případě by byl kurz v momentu narušení cca 350 až 10 stupňů - pozn. aut.).
incident_ceske_velenice_01.jpg
Opět zahlédl železniční trať, o níž usoudil, že vede na Allentsteig, až v 10.05 h zjistil podle místní tabule, že se nachází nad Suchdolem (z této výpovědi pilota vyplývá, že se držel železniční trati České Velenice - Třeboň až do Suchdola nad Lužnicí, zatímco podle dálnopisného hlášení vel. 15. bPS uvádí trasu jeho letu body České Velenice - Nová Ves n/Luž. - pískovna Halámky - Nakolický rybník - Hranice - Trpnouze - Dvory n/Luž, což je ve zřejmém rozporu).
incident_ceske_velenice_02.jpg
Druhý pilot radiem na Horsching, že jsou omylem v ČSSR, a zároveň již osádka zpozorovala čs. letoun. Kruhovým manévrem pilot sklesal na výšku 50 m, a po spatření svítících střel přistál v 10.10 hodin u Dvorů nad Lužnicí. Po přistání asi 200 m od domu č. p. 89 osádku i vrtulník zadržela pátrací skupina PS, souběžně bylo majitelkou domu informováno také OO VB v Suchdole nad Lužnicí.

Ve výpovědi zadržených rakouských letců, jak si asi čtenář již povšiml, je výrazný rozpor v závěrečné fázi střetu proti výpovědi čs. pilota MiGu 15, dokonce i samotná zpráva konstatuje doslova: "Do současné doby nebylo zjištěno, že by se osádka vrtulníku, zejména po střetu se stíhacím čs. letounem snažila uniknout na území RSR." Je ovšem možné, že v době sepisování zprávy na KS SNB v Českých Budějovicích ještě nebyly konfrontovány výpovědi osádky s výpovědí čs. pilota. Tento rozpor asi těžko dnes vysvětlíme, v každém případě jistě nebylo pro rakouského pilota - velitele pluku, nikterak příjemné být přistižen při "kufru" a k tomu ještě do zahraničí. Co by se stalo, kdyby čs. pilot uposlechl rozkaz a vrtulník zasáhl? Následky si nechtějme raději ani představit. Chybělo jen velmi málo k velké tragédii s vážnými mezinárodními důsledky, k čemuž nejspíše přispěl i rakouský pilot. Velkým štěstím také bylo, že v prostoru střelby zrovna nebyl žádný čs. občan.
Závěr vyšetřování ale již nebyl zdaleka tak dramatický. Žádné okolnosti, nasvědčující úmyslnému vniknutí na čs. území zjištěny nebyly a tak bylo doporučeno vyhostit rakouské letce přes OPK Dolní Dvořiště, což se také 24. května 1978 skutečně stalo.

Vrtulník byl vrácen 27. května 1978 - náhradní osádka se dvěma mechaniky si jej toho dne od 12.00 do 13.20 hodin řádně převzala a ve 13.50 hod. vzlétla k návratu domů. Jak je v takových případech obvyklé, byl vrtulník předmětem značného zájmu z naší strany, což si vyžádalo několik dní. Poslední dohra incidentu pak proběhla na mezinárodní úrovni v oblasti jednak ekonomické - čs. strana předložila Rakousku k úhradě vyúčtování veškerých nákladů vzniklých v souvislosti s narušením ve výši 85 897,- Kčs, z čehož 1.slp PVOS naúčtoval 80 593,- Kčs za veškerou svou činnost, za 5 hodin 44 minut letu hotovostních letounů bylo naúčtováno 61 274,- Kčs - a jednak diplomatické, když rakouská strana vyslovila politování a omluvu za narušení vzdušného prostoru ČSSR.

Zdroj: článek "Neposlušný BELL" od Ing. Miroslava Irry publikovaného v (L+K 18/2000)
Foto: J. Studený

UPOZORNĚNÍ: Celý článek si můžete přečíst na našem portálu, zde: http://cspvo.presscont.eu/modules.php?n ... page&pid=8
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

Permaktron
Experimentátor
Příspěvky: 270
Registrován: 08.02. 2008 00:24
Bydliště: České království
Kontaktovat uživatele:

Agusta-Bell AB-204 s imatrikulací 4D-BT

Příspěvek od Permaktron » 22.11. 2008 17:19

Našel jsem na jedněch rakouských webových stránkách, které se věnují historii vrtulníků Agusta-Bell AB-204, obrázek jednoho z nich s imatrikulací 4D-BT. Je to ten samý, o kterém se píše v tomto článku.
bell_agusta_ab204_4d-bt.jpg
Zdroj: http://www.gotech.at
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

Polášek
Začínající uživatel
Příspěvky: 2
Registrován: 10.01. 2016 07:50

Re: NVP ze dne 23. května 1978

Příspěvek od Polášek » 17.02. 2016 07:59

Chci reagovat na tento článek a vůbec se sním neztotožňuji.
Dne 23.května jsem sloužil na velitelském stanovišti v Třebotovicích na sále. Podotýkám, byl jsem voják ZS a seděl jsem vedle majora (?), který ten den měl službu u "modráků". Byl jsem svědkem, jak tento major vydal přímý rozkaz pilotovi k sestřelení. Pilot na to reagoval slovy, že je v pozici, kdy by mohl zasáhnout jak civilní obyvatelstvo, tak civilní budovy. Přesto znovu dostal rozkaz k sestřelení vrtulníku, a v zápětí tento rozkaz vykonal.
To co zažilo osazenstvo tohoto vrtulníku je na dlouhé vyprávění... Vrtulník, který neměl žádnou výzbroj, byl napaden našim letadlem, který použil ostrou munici v prostoru, kde se nacházelo spousta civilního obyvatelstva, je proti jakékoliv logice.

penzista
Specialista
Příspěvky: 52
Registrován: 07.02. 2010 17:55

Re: NVP ze dne 23. května 1978

Příspěvek od penzista » 10.03. 2016 22:51

Tak mi ten článek a jeho tón připadá, že se musíme omlouvat a stydět, že jsme v době studené války si "dovolili" chránit svrchovanost státu. Tak jak je to popisováno včetně rozporů je plně ukázková situace, jak by to mělo fungovat.
Samozřejmě ti co mají na zadku ještě skořápku si nemohou pamatovat zpackané zásahy při narušení, např. kdy si "protivník" vrtulníkem zaletěl až k Plzni, příliš rychlý MiG-21 jej měl v pozici proti Plzni, tak nepálil, on sedl do lesa, a z toho migu ho samozřejmě už nemohl najít. A než se vystřídali, tak se "amík" vrátil zpět.
Samozřejmě, že to mělo velkou publicitu za "čárou" i za "vodou", jací jsou "rezaví" chlapci hrdinové. Takže co vytýkat? A ten voják v dalším příspěvku? Asi mu už za tu dobu z hlavy uniklo, že směna na VS plnila bojový úkol, který se každý den před nástupem opakoval a tam bylo stanoveno, jak postupovat. Svůj názor a svůj postoj nesměl do toho míchat jak pilot, tak letovod, potažmo i žádný voják ZS. Takže budeme bránit republiku jenom když se mi bude chtít? :oops:
A propó, co ten nedávný případ v Sýrii, když Rus "škrtl" přes dvoukilometrový výběžek Turecka po dobu cca 20 selund, a byl sestřelen nad Sýrií i když vlastně bojuje na "stejné straně" proti IS? Jaké máte pocity? :o

Odpovědět

Zpět na „Narušení vzdušného prostoru“

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host